Podle čeho se posuzuje nepřiměřenost délky soudního řízení

Pro posouzení, jestli je délka nepřiměřená, neexistuje žádná šablona či tabulka, neboť každý případ je odlišný a není možné stanovit přesné lhůty pro projednání. Individuálně se tedy zváží, jak bylo řízení složité, jestli řízení komplikovali účastníci řízení a jestli byl zvýšený zájem účastníka na rychlém projednání. Složitost řízení se posuzuje podle množství předvolaných svědků, počtu potřebných znaleckých posudků či opakované změny žaloby. Také záleží, kolik instancí případ projednává a platí, čím vyšší instance, tím déle věc posuzuje. Při posuzování průtahu řízení se také přihlíží, jestli strana přispěla svým jednáním k průtahům (nedostavení k jednání, nepřebírání zásilek či podávání zbytečných návrhů s cílem zdržovat řízení). K tíži by nemělo být uplatňování vašich zákonných práv (př. použití opravných prostředků). Zvýšený zájem účastníka na rychlém projednání sporu je kategorií, ve které se zohledňuje věk, zdravotní stav či majetkové poměry. Větší důraz je kladen na trestněprávní spory (pokud je účastník ve vazbě), pracovněprávní spory a spory ve věcech zájmu dítěte. Zpravidla se považuje za nepřiměřenou délka řízení delší než 6 let. Evropský soud prolidská práva (a v návaznosti na něj také Ústavní soud České republiky), ale nechce stanovit přesnou lhůtu, protože zdůrazňuje nezbytnost individuálního posouzení jednotlivých případů.

Máte dotaz? Budeme rádi když nám ho napíšete!