Klientka se na nás obrátila v roce 2012 a to z důvodu pracovního úrazu, který se stal poškozené 10. 5. 2011. Její pracovní neschopnost trvala do května roku 2012. Poškozená si poranila bederní páteř při pádu ze schodů. Zaměstnavatel úraz sice uznal jako úraz pracovní, nicméně poškozené uhradil pouze náhradu mzdy. Pracovní schopnost poškozené poklesla o 70%, a proto jí byla uznána invalidita třetího stupně.
V rámci našeho zastoupení jsme uplatnili u zaměstnavatele nároky náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, bolestné a účelně vynaložené náklady spojené s léčením. Zaměstnavatel však vyrozuměl poškozenou o tom, že je pojištěn, a proto věc postoupil svému zákonnému pojistiteli. Nerespektoval svoji odpovědnost za řádné a včasné odškodnění poškozeného zaměstnance. V červenci 2012 byla proto podána žaloba na zaměstnavatele o částku cca 139 000,-Kč z titulu odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz. Žalovaný se vyjádřil, že žaloba byla podána předčasně. My jsme však argumentovali tím, že jsme se snažili o mimosoudní vyrovnání, na které zaměstnavatel nereagoval. Žalovaná nakonec uznala svoji odpovědnost a uhradila námi vznesené nároky. Žaloba byla vzata zpět a řízení bylo zastaveno v listopadu 2012. Téhož měsíce byla uplatněna u zaměstnavatele rovněž náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a to za období od května 2012 do října 2012 v celkové částce 35 522,-Kč. Tato částka byla poškozené rovněž uhrazena. Jako další nárok byly uplatněny trvalé následky, které byly ohodnoceny vzhledem k mladistvému věku poškozené na 1 550 bodů, což odpovídá částce 186 000,-Kč.
V současné době pobírá poškozená měsíční rentu ve výši 9 728,-Kč.