Skutečná škoda

Skutečnou škodou, je podle ustáleného výkladu českého právního řádu, míněno zmenšení majetkového stavu poškozeného, k němuž došlo v příčinné souvislosti se škodnou událostí. Pokud záleží skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. (Doposud musel poškozený újmu uhradit a až zpětně ji požadovat od škůdce.) Podle současné právní úpravy se při náhradě skutečné škody vychází z ceny jejího pořízení. U nových věcí se poskytne plná cena, zatímco u starších věcí se přihlédne k jejich opotřebení a o tuto částku se úměrně sníží. Skutečná škoda zahrnuje jak zmenšení majetku poškozeného (které vzniklo v přímé souvislosti s poškozením či se znehodnocením věci), ale také nutné náklady potřebné k odvrácení hrozící škody, ke zjištění rozsahu škody, k odstranění škody, náklady vynaložení při uplatňování nároku v trestním řízení, náklady účelně vynaložené v důvodném očekávání, že se druhá strana zachová podle práva a náklady na pořízení věci nové.

Součástí skutečné škody se ale mohou stát také účelně vynaložené náklady a marně vynaložené náklady, přičemž v obou těchto případech je nezbytné, aby již byly skutečně vynaloženy (jinak nejsou nákladem, ale závazkem, čímž nedošlo ke snížení majetkového stavu v době rozhodování o náhradě škody, ale dojde k němu teprve v budoucnu zaplacením těchto závazků).

Za účelně vynaložené náklady lze (zjednodušeně řečeno) považovat náklady vynaložené v příčinné souvislosti se škodní událostí po jejím vzniku a jedná se typicky o náklady právního zastoupení, náklady na zapůjčení náhradního vozidla, ale systémově do této kategorie patří také účelně vynaložené náklady spojené s léčením. Za marně vynaložené náklady lze považovat náklady, které byly vynaloženy před škodní událostí a k jejichž znehodnocení došlo v příčinné souvislosti se škodní událostí, typicky se může jednat o náklady na vstupenky, které nebylo možno využít nebo prodat, náklady na zaplacenou dovolenou resp. náklady stornopoplatků na její zrušení, ale také náklady na mzdy zaměstnanců, které nemohly vykonávat práci, na niž byli najati.

Podle závěrečných ustanovení nového občanského zákoníku bude právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Závěrečná ustanovení však připouští, aby na návrh poškozeného a v případě mimořádných důvodů zvláštního zřetele hodných, přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle nového občanského zákoníku.