ÚRAZ (úrazový děj), PLNĚNÍ PRACOVNÍCH ÚKOLŮ

Co je tedy úrazový děj?

Aby se jednalo o pracovní úraz, musí být naplněn tzv. úrazový děj. Dle konstantní judikatury je pracovním úrazem tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů.

Pracovní úraz nemusí být nutně zranění tělesné, ale postačí, pokud jde o porušení zdraví, které bylo způsobeno zevními vlivy, nenadále, krátkodobě bez možnosti ovlivnění ze strany zaměstnance.

Poškození zdraví musí být tedy způsobeno zevními vlivy, toto působení zevních vlivů je krátkodobé, náhlé. Nebo došlo při práci, jíž není zaměstnanec zvyklý vykonávat, která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musí být pak příčinou následku, o jehož odškodnění jde.

POZOR: Nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, stačí, když půjde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.

Zevní působení označujeme také jako úrazový děj. Zkráceně řečeno jedná se o událost, která vyvolá u postiženého zaměstnance subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo jen s určitými potížemi, nebo jej z práce vyřazují úplně. \y

Kdy plním pracovním úkoly?

Abychom mohli úraz považovat za pracovní, je nezbytný jeho vztah k plnění pracovních úkolů nebo jeho přímá souvislost s nimi.

Za pracovní úkol je považováno:

• plnění pracovních povinností, které vyplývají z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
• činnosti vykonávané na příkaz zaměstnavatele,
• činnosti, které jsou předmětem pracovní cesty,
• činnosti vykonávané na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, zástupce pro oblast ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců,
• činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele,
• dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

Za úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů zákon považuje

• úkony potřebné k výkonu práce,
• úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení,
• úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele
• vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb provedené na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět pokud je konána v objektu zaměstnavatele.
• školení zaměstnanců

Máte dotaz? Budeme rádi když nám ho napíšete!