Bolestné a ztížení společenského uplatnění
Patří mezi další nároky, které může uplatňovat poškozený zaměstnanec a to dle § 369 odst. 1 písm. b), jsou specifické tím, že se odškodňují jednorázově.
Vyhláška č. 440/2001 Sb. – O odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
Účinností z. č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník (dále jen NOZ) vyvstala otázka, zda se bude pokračovat v odškodnění pracovních úrazů nadále podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb. podle které se postupovalo.
NOZ tento právní předpis totiž ve svém ustanovení § 3080 bod 237 ruší.
V zákoníku práce je však v § 394 odst. 2 stanoveno, že do nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění ( z. č. 266/2006 Sb.) se postupuje dle vyhlášky 440/2001 Sb. Obdobná úprava je i v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kde se rovněž uvádí, že se nadále bude postupovat dle výše uvedené vyhlášky Ministerstva zdravotnictví.
Tento problém je v praxi velice diskutovaný a i přesto, že se odborníci shodli, že vůči zákoníku práce bude nadále vyhláška Ministerstva zdravotnictví 440/2001 Sb. platit, můžete se setkat se situací, kdy Vám pojišťovna odmítne na základě posudku o bolestném či trvalých následcích vyplatit plnění s odkazem, že bolestné bylo hodnoceno podle neplatného právního předpisu.
Poraďte se tedy raději s odborníkem, abyste nebyli kráceni na svých právech.
CO JE BOLEST A KDY LZE BOLEST POSUZOVAT?
Za bolest se považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví osobě, která tuto škodu utrpěla. Při určování bodového ohodnocení bolesti se hodnotí akutní fáze bolesti, přitom posuzující lékař vychází z podrobných písemných informací předaných předchozím ošetřujícím lékařem. Při určování bodového ohodnocení bolesti stanoveného rozmezím bodů se dále přihlíží zejména
- k rozsahu a způsobu poškození zdraví,
- jeho závažnosti,
- k průběhu léčení včetně náročnosti použité léčby a
- ke vzniklým komplikacím.
Ohodnocení bolesti lze provést až v době stabilizace bolesti. Bolestné by mělo poškozenému zaměstnanci nahradit či zmírnit prostřednictvím peněžních prostředků utrpěnou bolest způsobenou pracovním úrazem. Odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění je založeno na bodovém hodnocení. 1 bod potom představuje částku 120,-Kč.
POZOR: Vyžadovalo- li Vaše léčení pracovního úrazu náročný způsob léčby, může být bodové ohodnocení bolesti zvýšeno až o 50%. Za náročný způsob léčby se pak považuje zejména infekce rány prodlužující dobu léčení. Mimořádně náročným způsobem léčby se pak rozumí například dlouhodobá plicní ventilace, dialýza apod.
ZTÍŽENÍ SPOLEČENSKÉHO UPLATNĚNÍ
Jedná se o následky na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním i sportovním a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji a to v takovém rozsahu v jakém je poškozený do budoucna omezen.
Odškodnění trvalých následků je opět založeno na bodovém ohodnocení dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440 /2001 Sb. Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se vymezuje v lékařském posudku. Pokud není bodové ohodnocení posuzovaných následků uvedeno v přílohách č. 2 a 4 této vyhlášky, použije se bodové ohodnocení za následky, s nimiž lze posuzované následky nejspíše srovnávat podle jejich povahy a rozsahu.
Při hodnocení se posuzuje
- závažnost škody na zdraví
- její předpokládaný vývoj a průběh léčení.
Možnost opakovaného uplatnění
V případě, že byl poškozený pro dřívější ztížení společenského uplatnění již odškodněn a odškodňuje-li se nastalé zhoršení tohoto ztížení společenského uplatnění, které při dřívějším hodnocení nebylo předpokládáno, odečte se z bodového ohodnocení nově hodnoceného ztížení společenského uplatnění výše bodového ohodnocení dříve přiznaná.
Vliv jiného onemocnění při posuzování trvalých následků
Pokud společenské uplatnění poškozeného bylo již ztíženo předchozími změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s posuzovanou škodou na zdraví (pracovním úrazem), hodnotí se pouze následky, které vznikly z této škody na zdraví, popřípadě vedly k podstatnému zhoršení předchozích změn zdravotního stavu.
Lékařský posudek
Důležitou roli při odškodňování bolesti či ztížení společenského uplatnění hraje lékařský posudek. Ke zpracování lékařského posudku je kompetentní ošetřující lékař poškozeného. O zpracování posudku hodnotící bolest či ztížení společenského uplatnění může požádat sám zaměstnanec, nikoliv jeho zaměstnavatel. Za vypracování lékařského posudku náleží příslušnému zdravotnickému zařízení náhrada. Úhradu částky za vypracování příslušného posudku je zaměstnavatel potom povinen nahradit zaměstnanci v rámci odškodnění pracovního úrazu jako účelně vynaložené náklady spojené s léčením.
Lékařský posudek u bolesti se vydává, jakmile je možné zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený. U ztížení společenského uplatnění se lékařský posudek vydává zpravidla až po jednom roce. Určit okamžik ustálení zdravotního stavu je pak důležité z hlediska určení počátku běhu promlčecí lhůty těchto nároků.
Lékařský posudek se vyplňuje na speciálních formulářích pro danou pojišťovnu. Je v písemné podobě. Měl by obsahovat postup lékaře, uvedení čísla položek, které odpovídají klasifikaci úrazu či hodnoty odpovídající trvalým následkům, jestliže dojde k navýšení bodového ohodnocení, měl by zároveň zdůvodnit i tento svůj postup.
I lékaři jsou pouze lidé, proto se může stát, že posudek bude vykazovat jisté vady. Nebude podepsán či datován, nebo nebude dostatečně zdůvodněno navýšení bodového hodnocení.
Neváhejte se tedy poradit s odborníky, kteří mohou za Vás vyřídit rovněž veškeré formality a komunikaci s lékaři.
PROMLČENÍ NÁROKŮ
Pro oba tyto nároky stanoví zákon subjektivní dvouletou promlčecí dobu. V této době je nutné, aby byl nárok uplatněn u soudu. V případě, že do této doby nebude nárok u soudu uplatněn, právo na bolestné či trvalé následky poškozenému zaměstnanci zanikají. Pro tyto případy je důležité správně určit, kdy došlo k ustálení bolesti či ustálení zdravotního stavu poškozeného zaměstnance. Za ustálený lze zdravotní stav poškozeného považovat tehdy, když jsou stabilizována všechna tělesná a duševní poškození zdraví pocházející z jedné škodné události, kdy nelze jednotlivé škody na zdraví posuzovat odškodňovat odděleně. Tak může vzniknout delší časové období od data vzniku pracovního poměru do doby, než začne plynout promlčecí lhůta Vašeho nároku.
S určením počátku promlčecí lhůty mohou nastat komplikace. Často se jedná o medicínské posouzení, kdy lze považovat zdravotní stav za ustálený, proto vyvstane někdy potřeba přibrat znalce, který se k dané otázce vyjádří.
Nenechte tedy věc náhodě a poraďte se s odborníkem ještě před tím, než se Vaše nároky promlčí.
ZVÝŠENÍ ODŠKODNĚNÍ SOUDEM
Zákoník práce ve svém ustanovení § 388 umožňuje soudu ve výjimečných případech odškodnění přiměřeně zvýšit. Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění stanoveného na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky je existence takových výjimečných skutečností, které umožňují závěr, že, zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví i na jeho předpokládané uplatnění v životě, nelze omezení poškozeného vyjádřit jen základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění.
Myslíte si, že splňujete předpoklady pro mimořádné zvýšení Vašeho odškodnění? Neváhejte nás kontaktovat a posoudíme Váš nárok.