Netypické pracovní úrazy

Někdy i úrazy, které se jeví jako obecná onemocnění, nebo se stanou na neobvyklém místě, můžeme považovat za úrazy pracovní.  Uvedeme Vám nejčastěji se vyskytující případy, které za konkrétně splněných podmínek mohou být i přes svá specifika uznána jako úrazy pracovní.

 

Infarkt myokardu

v odborné literatuře je označován jako plod arteriosklerózy, která se může vyvíjet již v mládí a postupuje věkem. Jedná se tedy o onemocnění. Dojde-li k infarktu v souvislosti s pracovním procesem, může být za konkrétně stanovených podmínek uznán jako pracovní úraz.

K tomu, aby infarkt myokardu byl uznán jako pracovní úraz, musí být splněny tyto podmínky (podmínky úrazového děje): – náhlé vypětí sil, velká námaha a nezvyklé úsilí, kdy pracovní úkon přesahuje hranici obvyklé, každodenně vykonávané práce,

• obvykle těžká práce, konaná však za nepříznivých okolností, nebo
• práce, na níž organismus zaměstnance není uzpůsoben nebo na kterou zaměstnanec svými fyzickými schopnostmi nestačí.    

Bezprostřední příčinou infarktu je tedy nejenom fyzické trauma ale i psychické trauma vzniklé na základě výše uvedených situací. Nepříznivými okolnostmi lze rozumět např. nepříznivý momentální stav zaměstnance, neobvyklá poloha či pohyb při práci.   

 

Kýla

Kýly mohou být uznány za úrazové, pouze existuje-li: mimořádná tělesná námaha, zjištění nápadných původních příznaků bezprostředně po úrazu a při operaci.

Obtížnější bývá posoudit, zda a za jakých okolností či předpokladů lze tzv. přesílení nebo přemožení kvalifikovat jako úraz. Dnes již judikatura potvrzuje, že náhlé neobyčejné napětí síly, resp. přepětí sil, se může pokládat za úrazový děj. Přitom je nutné postupovat individuálně podle povahy jednotlivého případu a odlišit přepětí od obvyklé pracovní námahy. Výkon, který u jedné osoby vyžaduje mimořádné a neobyčejné tělesné vypětí a přesahuje hranici obvyklé práce, může pro jinou osobu být běžným pracovním výkonem. Za úrazový děj lze považovat i prudký, nenadálý, násilný a nevyvážený pohyb, například při reflexivní obraně proti hrozícímu pádu. Nestačí však běžný, třeba rychlejší pohyb.

 

Úžeh a úpal

Úžeh je nadměrné, náhlé a prudké opálení kůže slunečními paprsky, kdy vznikne erytrém s otokem a tento stav se může zhoršovat až k tělesnému šoku a bezvědomí. Podobný je i úpal, kdy jde o zhroucení tělesné termoregulace, v horkém prostředí, nebo při dusném počasí, v situaci, kdy má zaměstnanec nedostatek tekutin, nebo se snižuje, nebo ztěžuje vypařování potu z těla.

 

Úpal

vyskytuje zejména u lidí ve vlhkých, horkých prostředích, venku za dusného podmračeného dne, v přeplněných místnostech, prostranstvích a v dopravních prostředcích za nedostatku tekutin a při nedostatečné aklimatizaci na teplo. Úžeh postihuje zejména zaměstnance pracující v letních měsících na volných prostranstvích. Zaměstnavatel nesmí proto dovolit práci na prudkém slunci bez pokrývky hlavy a bez lehkého oděvu k ochraně pokožky těla.

Zaměstnavatel je povinen vytvářet vhodné podmínky k bezpečné a zdraví nezávadné práci. Za předpokladu, že je prokázána příčinná souvislost mezi činností zaměstnance a uvedeným následkem, je možné úžeh nebo úpal považovat za pracovní úraz.

 

Team building

Je stále častějším jevem, že zaměstnavatel vysílá své zaměstnance na různé firemní akce a to hlavně za účelem stmelení a posílení pracovního kolektivu, zlepšení komunikace, motivace. Takovéto akce se většinou konají mimo běžné prostory výkonu práce a jejich náplň je povětšinou jiného charakteru než běžná pracovní náplň. Souhrnně nazýváme tyto činnosti jako tzv. team building. Jak je to ale v případě, kdy se nám při team buildingu stane úraz?

Nejnovější judikatura posuzuje újmu na zdraví způsobenou na tzv. team buildingu jako pracovní úraz, pokud je účast zaměstnance povinná a zaměstnanec utrpěl újmu v souvislosti s oficiálním programem.

 V první řadě musíme určit, zda se jednalo skutečně o team builidng.

Za teambuilding lze považovat intenzivní a záměrné budování a rozvíjení pracovního potenciálu pracovního týmu, zejména bývá kladen důraz na prohlubování, motivaci a vzájemnou důvěru, na zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu.

Za teambuilding nelze považovat společný pobyt zaměstnanců, který nemá žádný z výše uvedených cílů- má povahu jen tzv. „placené dovolené“

• Při úrazu v rámci těchto akcí se hodnotí zejména: zda byla účast zaměstnanců a na jednotlivých aktivitách povinná nebo dobrovolná
• Kdy, respektive, při které konkrétní činnosti k úrazu došlo
• Jestliže se jednalo o dobrovolnou akci, hodnotí se:
• Zda mohou být tyto aktivity (činnosti) považovány za součást školení k prohlubování kvalifikace organizované zaměstnavatelem
• Existuje přímá souvislost poškození na zdraví s plněním pracovních úkolů

U povinných činností: Případný úraz na povinné teambuildingové aktivitě se tedy posuzuje jako pracovní úraz bez ohledu na obsah konkrétní činnosti, pokud při ní zaměstnanec nevybočí ze společného programu. V případě, že zaměstnavatel pořádá teambuilding jako povinný a požaduje po svých zaměstnancích účast na všech teambuildingových aktivitách, posuzuje se podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR účast na těchto aktivitách za jinou činnost vykonávanou na příkaz zaměstnavatele, a tedy za plnění pracovních úkolů.

 

Cesta do zaměstnaní a zpět

Za pracovní úraz není považováno takové porušení zdraví, které se událo na cestě do zaměstnání a zpět. Tou je myšlena cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo jiné místo určené k plnění pracovních úkolů.

 

Jak je to s pracovním úrazem během přestávky, cesty na oběd?

Za pracovní úraz lze považovat poškození zdraví, které zaměstnanec utrpěl cestou ke stravování, jen jestliže tato cesta byla konána v objektu zaměstnavatele. Východiskem úvah zde může být okolnost, že odpovědnost za škodu vzniklou pracovním úrazem (jde-li o rozsah úkonů potřebných k výkonu práce, úkonů během práce obvyklých nebo nutných před počátkem práce nebo po jejím skončení) má své místo jen v případech, kdy zaměstnavatel může mít možnost vlastními opatřeními ovlivnit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kdy je zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele usměrňujícím jeho jednání. Z hlediska posouzení, zda cesta ke stravování, na které zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, byla konána v objektu zaměstnavatele, je rozhodující, zda jde o prostory (budovy, prostranství) ve sféře dispozice zaměstnavatele, kde je zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

POZOR: jdete- li během pracovní doby na vyšetření k lékaři a zlomíte si nohu, o pracovní úraz nepůjde, rozdílně by se však situace posuzovala v případě, kdy byste byl vyslán zaměstnavatelem na lékařskou prohlídku. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů

 Posouzení úrazu někdy může být složité a ne vždy je zcela jasné, zda se jedná o úraz pracovní. Proto se raději obraťte na odborníky, kteří Vám pomohou vyhodnotit vzniklou situaci.