Odpovědnost za škodu

Odpovědnost za škodu vzniklou nemocí z povolání nese zaměstnavatel, u kterého byl zaměstnanec postižený nemocí z povolání naposledy zaměstnán za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání. Zaměstnavatel, který škodu uhradí, může vymáhat poměrný podíl na předchozích zaměstnavatelích. Tato odpovědnost je objektivní (odpovědnost za výsledek), zaměstnavatel odpovídá za škodu, i když dodržel všechny povinnosti, vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnanci u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu. Jestliže zaměstnanec na nemoc z povolání zemřel, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých a náhradu věcné škody. Zaměstnavatel se může zprostit zcela nebo zčásti odpovědnosti pouze za přesně daných podmínek, které jsou stanoveny v §367 zákoníku práce. Například pokud příčinou vzniku škody byla opilost postiženého zaměstnance. Promlčecí lhůta nároku na náhradu škody je 2 roky. Ta se počítá od okamžiku, kdy se poškozený dozví o škodě na zdraví a to, kdo za ni odpovídá. Na tom, kdy objektivně ke škodě na zdraví došlo, nezáleží.

 

Máte dotaz? Budeme rádi když nám ho napíšete!

Vaše jméno (vyžadováno)

Váš email (vyžadováno)

Předmět

Vaše zpráva