Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance

Pracovní úraz nebo nemoc z povolání může mít bohužel někdy za následek smrt zaměstnance.  Nároky, které přísluší pozůstalým v případě úmrtí zaměstnance, jsou samostatné dílčí nároky práv na náhradu škody. Předpokladem jejich vzniku jsou odchylné a časově se mohou i odchylně naplňovat.

Hlavním předpokladem pro vznik těchto nároků je odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz. V případě, že by zaměstnavatel odpovídal za pracovní úraz jen částečně- krátili by se nároky pozůstalým osobám.

 

Jaké tedy nároky rozlišujeme v případě úmrtí zaměstnance?

  • Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
  • Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem
  • Náhradu na výživu pozůstalých
  •  Náhradu věcné škody
  • Jednorázové odškodnění pozůstalých

 

Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením

  • Účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší i za života poškozeného zaměstnance tomu, kdo náklady vynaložil
  • Pozůstalým přísluší jen ty náklady, které v souvislosti s léčením poškozeného zaměstnance před jeho úmrtím sami vynaložili,
  • náklady, které poškozený zaměstnanec vynaložil za jeho života, mohou být uplatňované pouze z dědického titulu

 

Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem

  • Náklady pohřbu jsou zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky, úprava hrobu a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení. Náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se hradí jen nejbližším příslušníkům rodiny a domácnosti zemřelého

 

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých

  • Nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalých je nárokem, který je odvozen od nároku náhrady škody za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti zaměstnance, který utrpěl pracovní úraz nebo onemocněl nemocí z povolání.
  • Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se proto vychází z průměrného výdělku zaměstnance a náhrada nákladů na výživu pozůstalým přísluší jen v rozsahu, v jakém není uhrazena přiznanými dávkami důchodového pojištění

 

 

Jaký okruh osob tedy má nárok na výživu po poškozeném zaměstnanci?

  • První skupinu oprávněných osob tvoří ti pozůstalí, kterým byl zemřelý zaměstnanec povinen poskytovat výživu. Z tohoto hlediska není podstatné, zda těmto pozůstalým výživu skutečně poskytoval, rozhodující je, zda měl tuto právní povinnost podle právního předpisu (k dětem, k manželce, k rozvedené manželce apod.)
  • Druhou skupinu pozůstalých tvoří osoby, jimž zemřelý zaměstnanec nebyl podle zákona povinen výživu poskytovat, kterým však fakticky výživu poskytoval. Sem potom můžeme zařadit družku, se kterou žil ve společné domácnosti, její děti apod.
  •  Při posuzování okruhu oprávněných osob, kterým zemřelý poskytoval výživu, je tedy rozhodný faktický stav nikoliv příbuzenský poměr

 

Výše náhrady

  • Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zemřelého zaměstnance zjištěného před jeho smrtí
  •  Náhrada nesmí přesáhnout částku, která by příslušela zemřelému zaměstnanci jako náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
  •  Nesmí být poskytována déle, než by příslušela zemřelému zaměstnanci- do data přiznání starobního důchodu, nejdéle však do věku 65 let
  • Jestliže zemřelý zaměstnanec poskytoval výživu jedné osobě- náhrada nákladů na výživu pozůstalým náleží ve výši  50= průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí
  • Jestliže poskytoval více osobám- náhrada nákladů na výživu náleží ve výši 80% průměrného výdělku před jeho smrtí
  •  Od částek na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým

 

Náhrada věcné škody

  • v tomto případě platí, že zaměstnavatel neodpovídá za škodu na dopravním prostředku, který zaměstnanec použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu. Neodpovídá ani za škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, použitých bez souhlasu zaměstnavatele.

 

Jednorázové odškodnění pozůstalých

  • Účelem toho nároku by mělo být zmírnění sociálních dopadů, kterými trpí osoby, jež byly v nejužším vztahu se  zemřelým. Z tohoto důvodu zákoník práce omezuje okruh osob, kterým přísluší tento nárok poněkud úžeji než- li  zákoník občanský.
  • Dle zákoníku práce přísluší jednorázové odškodnění pouze-  pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, rodičům zemřelého v úhrnné částce 240 000,-Kč a to i v případě, když žil se zemřelým pouze jeden rodič ve společné domácnosti.
  • Z výše uvedeného tak vyplývá, že nárok například nenáleží družce zemřelého, naopak nezaopatřenému dítěti náleží bez ohledu na to, zda žilo s poškozeným zaměstnancem ve společné domácnosti,

 

Je otázkou, zda výše uvedený taxativní výčet oprávněných osob je správný s ohledem na to, že tato úprava tak způsobuje dvojkolejnost při uplatňování náhrady škody vzhledem k úpravě v občanském zákoníku.

Proto radíme našim klientům, aby se připojili i ostatní blízcí příbuzní poškozeného zaměstnance se svým nárokem a zkusili uplatnit nárok na jednorázové odškodnění.

Pro úplné odškodnění je lepší se obrátit na odborníky, kteří Vás zastoupí při uplatňování nároků a vyhnete se tak mnohdy nepříjemnému jednání se zaměstnavatelem či pojišťovnou. Neváhejte a obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme s vymáháním Vašich nároků.