Ušlý zisk

Také v případě ušlého zisku je podstatným pojmem majetek poškozeného. V tomto případě se však jedná o majetek budoucí, který by se stal majetkem poškozeného nebýt škodné události. Za ušlý zisk je v ustálené soudní praxi považována „… jiná škoda (rozuměj ušlý zisk) jež je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno – kdyby nebylo škodné události – důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí“. Při rozhodování o rozsahu náhrady škody vzniklé ve formě ušlého zisku je nezbytné určitým způsobem predikovat jakého majetku by poškozený dosáhl ke dni uplatnění nároku na náhradu škody nebýt škodní události. To zahrnuje nejen posouzení hypotetického rozsahu majetku, kterého by poškozený dosáhnul při pravidelném běhu událostí, kdyby nebylo škodné události, ale také posouzení příčinné souvislosti mezi škodní událostí a nenastalým zvětšením majetku poškozeného.

Systémově lze za speciální úpravu ušlého zisku považovat také nároky na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu nebo po skončení pracovní neschopnosti, které vzniknou v souvislosti se škodou na zdraví.

Až na výjimky je v praxi prokazování škody ve formě ušlého zisku velice obtížné.